← Zpět na blog

Aplikaci si dnes postaví i ten, kdo neumí programovat

Vibecoding: popíšete, co chcete, a AI to napíše.

Slovo vibecoding pustil do světa před rokem a půl Andrej Karpathy, jeden z lidí, kteří stáli u zrodu OpenAI. Popsal jím způsob práce, při kterém programátor přestane řešit samotný kód a jen popisuje, co chce, a AI píše. Prostě se poddáte tomu, jak to cítíte, a zbytek nechte na modelu.

Znělo to jako interní vtip pro vývojáře. Jenže největší dopad to nakonec má na lidi, kteří programovat neumí vůbec. Hlavně na ty, kteří přesně vědí, co chtějí. Jen to nikde nesehnali. Nebo by je programátor vyšel dráž, než jim to celé stálo za to. Účetní, která si nechá postavit nástroj na kontrolu faktur přesně podle svého postupu. Majitel penzionu, který má do večera rezervační formulář takový, jaký ho vždycky chtěl. Nikdo z nich nenapsal řádku kódu.

Co ukazuje výzkum

Průzkum, který letos v květnu provedl web AllAboutCookies mezi tisícovkou dospělých Američanů, ukázal zajímavý rozpor. O vibecodingu slyšelo 57 procent lidí, ale zkusilo ho jen 13 procent. A něco si s AI opravdu postavit, ať už aplikaci, nástroj nebo automatizaci, se povedlo devíti procentům.

Graf: podíl dospělých Američanů, kteří slyšeli o vibecodingu (57 %), zkusili si ho (13 %) a postavili s AI aplikaci nebo nástroj (9 %). Zdroj: průzkum AllAboutCookies, květen 2026.

Ta mezera mezi 57 a 13 procenty je podle mě nejzajímavější číslo průzkumu. Mluví se o tom mnohem víc, než se s tím pracuje.

U vývojářů je to jiný svět. Podle posledního Stack Overflow Developer Survey, tedy největší ankety mezi programátory na světě, jich 84 procent AI nástroje používá nebo to plánuje. Tam už to dávno není trend, ale standard.

A jak jsme na tom v Česku? To vám bohužel neřeknu, protože to u nás nikdo neměří. Podle letošního průzkumu Deloitte používá AI aspoň občas 78 procent Čechů, ale kolik z nich si nechalo postavit vlastní aplikaci, netuší nikdo.

Můžu tak nabídnout jen svoji vlastní zkušenost. Já jsem začal variací na Snake. Hada si spolu s Tetrisem odpracuje na vysoké škole skoro každý, kdo prošel kolem programování. Jenže tam nad ním strávíte několik večerů. Postavit si vlastní obdobu za pět minut je docela jiný zážitek. A nebavilo mě, že to AI zvládla. Bavilo mě, že ta hra byla přesně taková, jakou jsem ji chtěl mít.

Čím si aplikaci postavíte

Nástrojů je dnes spousta a dají se rozdělit na dvě skupiny.

První běží v prohlížeči a míří na lidi bez technického vzdělání. Napíšete, co chcete, a za pár minut se díváte na fungující stránku nebo aplikaci. Patří sem hlavně Lovable a Bolt, oba mají verzi zdarma, kterou si vyzkoušíte za odpoledne. Tohle je místo, kde začít.

Druhá skupina žije v editoru kódu nebo rovnou v příkazové řádce a předpokládá, že aspoň tušíte, co se děje pod kapotou. Nejrozšířenější je Cursor, vedle něj Claude Code, GitHub Copilot nebo Windsurf. Ceny startují zhruba na deseti dolarech měsíčně.

Nástroje v prohlížeči jsou skvělé, dokud chcete něco běžného. Jakmile se zadání vymkne z řady, narazíte na strop.

Druhá strana mince

Izraelská bezpečnostní firma RedAccess letos na jaře prošla přes 380 tisíc veřejně dostupných aplikací postavených tímhle způsobem. O jejích zjištěních informoval server Axios. Zhruba pět tisíc z nich mělo venku citlivá data. Zdravotnické záznamy včetně rozhovorů s pacienty, interní bankovní informace, detaily klinických studií. Tvůrci většinou netušili, že je má přístupné komukoli s odkazem.

Není to selhání jednoho konkrétního nástroje. AI udělá přesně to, oč jste ji požádali, ale nezeptá se, kdo to má vidět.

Potvrzuje to i pohled samotných vývojářů. Ve zmíněném Stack Overflow Developer Survey uvádí jen tři procenta z nich, že kódu od AI opravdu věří. Dvě třetiny nejvíc štve výsledek, který je „skoro správně, ale ne úplně". A skoro polovinu z nich zdržuje, že ladění kódu od AI je časově náročné.

A je tu ještě jedna past, na kterou jsem narazil nedávno na LinkedInu. Nejhorší je pustit AI na něco, čemu sami pořádně nerozumíte. Výstup působí sebejistě vždycky, jenže u AI není otázka, jestli udělá chybu, ale kdy. A pokud v té oblasti nejste doma, nemáte ji čím poznat. Běžná námitka zní, že AI odvede osmdesát procent práce dobře, takže to stačí. Jenže co když je to čtyřicet? Kdo neumí posoudit výsledek, neumí posoudit ani tohle číslo.

Kde je hranice

Z toho plyne jednoduché pravidlo. Vibecoding je výborný na věci, které používáte vy sami nebo pár lidí kolem vás a kde se nic nestane, když to jednou spadne. Kalkulačka, převodník, přehled nad vlastními daty, prototyp k ukázání kolegům.

Ve chvíli, kdy do toho mají vstupovat cizí lidé nebo osobní údaje zákazníků, jste v jiné lize. Ne že by kód od AI byl automaticky špatný. V produkci je ale potřeba někdo, kdo ví, na co se dívat.

Závěr

Vibecoding je podle mě ta nejlepší vstupenka do světa AI, jakou dnes běžný člověk má. Ne proto, že by z vás udělal programátora. Spíš proto, že vám nedá software, ale váš software. Přesně takový, jaký ho chcete, bez kompromisů, na které jste u hotových nástrojů zvyklí.

Můj názor? Zkuste si to. Ale ať je první projekt něco, na čem nezáleží. Rozhodně ne databáze zákazníků. Přesně v tom je rozdíl mezi příjemným objevem a průšvihem, o kterém se dozvíte, až vám zavolá někdo cizí.

Máte k tématu názor nebo vlastní zkušenost? Napište mi do komentářů na LinkedIn →

Chcete, aby AI ve vaší firmě používali lidé, kteří vědí, kde je hranice?

Na školení projdeme, co si tým může s AI klidně postavit sám a kde už je potřeba někoho zavolat. Prakticky, na vašich příkladech.

Nezávazně poptat školení →