← Zpět na blog

Nahradí vaši práci AI?

Will AI replace you? Člověk u počítače obklopený ikonami různých pracovních úkolů.

Skoro každý týden narazíte na titulek, že umělá inteligence vezme práci milionům lidí. O pár dní později se objeví přesně opačný, že miliony nových míst naopak vytvoří. Obojí je svým způsobem pravda a ani jedno vám samo o sobě neporadí, co s tím máte dělat vy.

Pojďme se proto na tu otázku podívat přes čísla. Které práce ubývají, které přibývají a co si z toho odnést.

Míst má vzniknout víc, než jich zmizí

Světové ekonomické fórum ve zprávě Future of Jobs Report z roku 2025 odhaduje, že do roku 2030 zanikne celosvětově kvůli automatizaci a AI zhruba 92 milionů pracovních míst. Zároveň jich ale má vzniknout asi 170 milionů nových. Čistý zisk vychází na 78 milionů míst navíc.

V součtu to tedy vypadá dobře. Jenže je tu háček. Zaniklá a nově vzniklá místa nejsou stejného typu a nevyžadují stejné dovednosti. Účetní, které AI ubere půlku práce, se ze dne na den nestane datovým analytikem. Ta čísla popisují ekonomiku jako celek, ne osud konkrétního člověka. A právě proto je užitečné vědět, kterým směrem se ten pohyb ubírá.

Kde AI ukusuje nejvíc

Firma Anthropic, tvůrce modelu Claude, zveřejnila analýzu, která měří, jak velkou část pracovní náplně jednotlivých profesí dnes AI reálně zvládne. Nejvíc exponované je překvapivě programování, kde modely pokrývají zhruba tři čtvrtiny úkolů. Že v čele žebříčku nestojí rutinní administrativa, ale jedna z nejlépe placených technických profesí, je asi to nejzajímavější zjištění celé analýzy.

Graf: Které profese dnes AI zvládá nejvíc. Podíl pracovních úkolů, které dnes dokáže odvést AI. Zdroj: Anthropic Economic Index, 2026.

Ta čísla je ale potřeba správně přečíst. Neznamenají, že za pár let nebudou existovat programátoři. Znamenají, že velkou část toho, čím dnes tráví den, umí odvést stroj. Lidem zůstává rozhodování v nejasných situacích, kontrola výstupů a odpovědnost za výsledek.

Hezky je to vidět na překladatelích. Výzkumníci z institutu CEPR prošli americká data z let 2010 až 2023 a zjistili, že v regionech, kde se víc rozšířil strojový překlad, vznikalo znatelně méně nových překladatelských míst. Podle jejich odhadu takto nevzniklo zhruba 28 tisíc pozic, které by jinak vznikly. Klasického překladu slovo za slovem tedy skutečně ubývá. Zato přibývá práce pro lidi, kteří strojový výstup kontrolují, opravují a hlídají, aby text seděl kulturně a kontextově, ne jen jazykově. Profese nezmizela, jen se posunula o patro výš.

Co naopak vzniká

Žebříček LinkedIn Jobs on the Rise pro rok 2026, který sleduje nejrychleji rostoucí pozice v USA, je v tomhle docela výmluvný. Čtyři z pěti nejrychleji rostoucích rolí souvisejí přímo s AI. Vede AI inženýr, tedy člověk, který modely vyvíjí a nasazuje. Hned za ním je AI konzultant, který firmám pomáhá umělou inteligenci vůbec zavést. Následují lidé připravující trénovací data a výzkumníci strojového učení.

Zajímavější než tyhle očekávatelné role je ale to, co stojí v žebříčku hned vedle nich. Rychle rostou i technici datových center a lidé řídící stavbu nové infrastruktury. AI boom totiž netáhne jen softwarové profese, ale i docela hmatatelnou práci kolem serverů, chlazení a energie.

A pak je tu skupina profesí, které před pěti lety prakticky neexistovaly. Auditor algoritmů, který ověřuje, jestli systém někoho nediskriminuje – to bude v Evropě kvůli AI Actu čím dál důležitější. Kurátor trénovacích dat, který rozhoduje, na čem se model učí. Designér konverzačních rozhraní. Nebo správce flotily AI agentů, kteří firmě automaticky vyřizují objednávky a poštu. Trochu paradoxně tak i nedokonalost umělé inteligence vytváří práci. Někdo musí ověřovat, jestli si model něco nevymyslel.

Tři dovednosti, které nabírají cenu

Napříč všemi těmi čísly se táhne jedna linka. AI nahrazuje jednotlivé úkoly, ne celé profese, a jde po těch nejrutinnějších. Cenu proto nabírají tři věci.

První je schopnost ověřovat a interpretovat. Tedy nebrat jako hotovou věc to, co model vyplivne, ale umět posoudit, jestli to dává smysl. Druhá je hluboká znalost vlastního oboru. Čím líp rozumíte právu, medicíně nebo marketingu, tím spolehlivěji poznáte, kdy se AI plete, a tím cennější jste jako ten, kdo nad ní drží dohled. Třetí jsou měkké dovednosti, tedy komunikace, kritické myšlení a schopnost pohybovat se tam, kde není jasné zadání. Podle českých personalistů se mimochodem právě tyhle dovednosti posouvají z doplňkové výhody na hlavní konkurenční přednost.

Není přitom potřeba se hned učit programovat. Mnohem realističtější první krok je začít běžné AI nástroje aktivně používat ve své současné práci tak, abyste je uměli řídit a zkontrolovat. Kdo tohle zvládne, přestane být tím, koho AI ohrožuje, a stane se tím, kdo ji řídí.

Závěr

Trh práce se nepřeklápí ze dne na den a většina profesí nezmizí. Mění se ale jejich obsah a mění se rychle. Rutina se přesouvá na stroj a na člověku zůstává úsudek, kontext a odpovědnost. Kdo tuhle změnu vidí včas, má náskok. Kdo ji přehlíží, dozví se o ní až ve chvíli, kdy si jeho práci rozdělí kolegové a nástroje.

Můj názor? Nejhorší je zůstat na jednom ze dvou extrémů, tedy AI buď ignorovat, nebo jí slepě věřit. Obojí vás dřív nebo později dostane do problémů. Strach z toho, že vás nahradí umělá inteligence, je pochopitelný, ale míří trochu vedle. Reálnější otázka zní, jestli vás nepředběhne kolega, který se s ní naučil pracovat dřív než vy. A to je na celé věci vlastně dobrá zpráva, protože tohle máte plně ve svých rukou.

Máte k tématu názor nebo vlastní zkušenost? Napište mi do komentářů na LinkedIn →

Chcete vědět, jak se na změnu připravit konkrétně?

Na školení projdeme, které části vaší práce AI reálně zasáhne a jak si udržet náskok. Prakticky, na vašich příkladech.

Nezávazně poptat školení →