AI Act od 2. srpna: co začíná platit a co se odložilo

„Od srpna platí AI Act.“ Tuhle větu teď slýcháme čím dál častěji a zní jako velký třesk, jako by od 2. srpna 2026 platilo všechno najednou. Realita je střízlivější. Nařízení nabíhá po částech už od loňska a to nejpřísnější, co se od srpna čekalo, se navíc odložilo. Pojďme si projít, co se doopravdy mění a koho se to týká.

Pravidla nabíhají po částech

AI Act je evropské nařízení. Platí přímo ve všech členských státech a nemusí se přenášet do české legislativy. V platnost vstoupil už v srpnu 2024, ale povinnosti se zapínají postupně. Od února 2025 platí zákaz nejrizikovějších praktik (třeba sociálního skórování lidí) a požadavek na základní orientaci zaměstnanců v AI. Od srpna 2025 se přidaly povinnosti tvůrců velkých obecných modelů (jako ChatGPT) a systém sankcí.

Od 2. srpna 2026 nabíhá další vlna. Přináší hlavně transparentnost a plnou pravomoc úřadů pokuty vymáhat. Nejnáročnější část, dopadající na takzvané vysoce rizikové systémy, se ale posunula. Balíček Digital Omnibus, schválený EU letos v červnu, ji odsunul z letošního srpna na prosinec 2027. Jde přitom o scénář, kterého se lidé bojí nejvíc, tedy o AI rozhodující o lidech, třeba při výběru uchazečů nebo hodnocení bonity. Týká se proto hlavně větších firem. Důvodem odkladu bylo hlavně zpoždění technických norem, o které se má posuzování opírat.

Časová osa účinnosti AI Actu: srpen 2024 vstup v platnost, únor 2025 zákazy a gramotnost, srpen 2025 obecné modely a sankce, srpen 2026 transparentnost, prosinec 2027 vysoce rizikové systémy.

AI se vám musí přiznat

Nejviditelnější změna je příjemná. Získáváte právo vědět, s čím máte tu čest. U chatbota vám musí být jasné, že nejde o člověka. Obsah vytvořený umělou inteligencí, ať už jde o text, obrázek, zvuk nebo video, má být označený, takže by mělo být snazší poznat deepfake. A pokud na vás systém zkouší rozpoznávat emoce nebo vás třídí podle biometrických znaků, musíte o tom vědět.

V byznysu záleží, kam AI míří

Pro většinu živnostníků i firem je zpráva dobrá. Běžné používání AI zůstává prakticky neregulované. Když si necháte pomoct s textem nabídky nebo shrnutím e-mailu, spadá to do kategorie s minimálním rizikem, kterou nařízení neřeší.

Povinnosti přicházejí, až když AI míří k zákazníkům. Máte na webu chatbota? Návštěvník musí poznat, že mluví se strojem. Publikujete AI obrázky nebo videa? Patří k nim označení. A platí požadavek na základní gramotnost. Lidé, kteří AI používají, jí mají aspoň rámcově rozumět. Zátěž je přiměřená. Žádné certifikace ani rozsáhlá administrativa, stačí základní orientace. Náklad je malý a přínos rychle převáží.

Za porušení hrozí citelné pokuty, u nejzávažnějších případů až 35 milionů eur nebo 7 % obratu. Dohled v Česku povede hlavně Český telekomunikační úřad a národní zákon, který pravidla upřesní, se teprve dokončuje.

Závěr

Srpnové datum neznamená, že se přes noc změní všechno. Reálně přibývá hlavně transparentnost, tedy povinnost přiznat, že za obsahem nebo konverzací stojí stroj. Nejtěžší pravidla naopak dostala odklad. Pro běžného uživatele je to posílení práv, pro firmy signál, že je čas se připravit, ne panikařit.

Můj názor? Nejvíc se mluví o odkladech a pokutách, ale pro firmy je teď podstatná jedna tišší povinnost platná už od loňska, totiž zajistit, aby jejich lidé AI aspoň základně rozuměli. Zní to jako byrokracie, ve skutečnosti je to spíš dobrá zpráva. Proškolený člověk z AI vytěží víc, dělá míň chyb a hlavně nepošle citlivá firemní data tam, kam nepatří. To je nejlevnější ochrana, jakou si firma může pořídit. Vyhrává firma, vyhrávají zaměstnanci i my ostatní, protože přibývá lidí, kteří poznají, co AI umí a kde má hranice. Když už ta povinnost platí, patří k mála těm, které se vyplatí vzít jako příležitost, ne jako zátěž.

"The AI Act applies from August." We hear this sentence more and more often, and it sounds like a big bang, as if everything came into force at once on 2 August 2026. The reality is more sober. The regulation has been phasing in since last year, and the strictest part that was expected in August has, moreover, been postponed. Let's go through what is really changing and whom it affects.

The rules phase in gradually

The AI Act is a European regulation. It applies directly in all member states and doesn't need to be transposed into Czech law. It entered into force back in August 2024, but the obligations switch on gradually. Since February 2025, a ban on the riskiest practices (such as social scoring of people) and a requirement for employees' basic AI literacy have applied. From August 2025, obligations for creators of large general-purpose models (like ChatGPT) and a system of sanctions were added.

From 2 August 2026, another wave kicks in. It brings mainly transparency and the authorities' full power to enforce fines. But the most demanding part, affecting so-called high-risk systems, has been pushed back. The Digital Omnibus package, approved by the EU this June, moved it from this August to December 2027. This is the scenario people fear most — AI deciding about people, for example when selecting candidates or assessing creditworthiness. It therefore mainly concerns larger companies. The reason for the delay was mainly the delay in the technical standards the assessment is supposed to rely on.

Timeline of the AI Act coming into effect: August 2024 entry into force, February 2025 bans and literacy, August 2025 general-purpose models and sanctions, August 2026 transparency, December 2027 high-risk systems.

AI has to own up to you

The most visible change is a pleasant one. You gain the right to know what you're dealing with. With a chatbot, it must be clear to you that it isn't a human. Content created by artificial intelligence — whether text, image, audio or video — should be labelled, so it should be easier to spot a deepfake. And if a system tries to recognise your emotions or sorts you by biometric features, you must be told.

In business, it matters where AI is aimed

For most sole traders and companies, the news is good. Ordinary use of AI remains practically unregulated. When you get help with the wording of an offer or a summary of an email, it falls into the minimal-risk category, which the regulation doesn't address.

Obligations arrive only when AI is aimed at customers. Do you have a chatbot on your website? The visitor must be able to tell they're talking to a machine. Do you publish AI images or videos? They need labelling. And the basic literacy requirement applies. People who use AI should understand it at least in broad terms. The burden is proportionate. No certifications or extensive paperwork — basic orientation is enough. The cost is small and the benefit quickly outweighs it.

Breaches carry hefty fines, up to 35 million euros or 7% of turnover in the most serious cases. In the Czech Republic, oversight will be led mainly by the Czech Telecommunication Office, and the national law that will specify the rules is still being finalised.

Conclusion

The August date doesn't mean everything changes overnight. In reality, what's mainly being added is transparency — the obligation to admit that a machine is behind the content or the conversation. The hardest rules, on the contrary, got a delay. For the ordinary user it's a strengthening of rights; for companies, a signal that it's time to prepare, not to panic.

My take? Most of the talk is about postponements and fines, but for companies one quieter obligation, in force since last year, matters now: making sure their people understand AI at least at a basic level. It sounds like bureaucracy, but it's actually more of a good thing. A trained person gets more out of AI, makes fewer mistakes, and above all doesn't send sensitive company data where it doesn't belong. That's the cheapest protection a company can buy. The company wins, the employees win, and so do the rest of us, because there are more people who recognise what AI can do and where its limits are. Since the obligation is already in force, it's one of the few worth taking as an opportunity, not a burden.