← Zpět na blog

Zkoušet AI umí každý. Vytěžit z ní hodnotu skoro nikdo.

Většina firem AI nasadila, ale málokdo z ní vytěží hodnotu.

Sáhnout po nějakém AI nástroji dnes dokáže skoro každá střední firma. Podle průzkumu mezi americkými firmami s 200 až 5000 zaměstnanci jich má 82 procent umělou inteligenci někde v provozu. Rozšířenou a řízenou napříč celou firmou ji ale má jen 26 procent. Většina tedy AI nějak používá, jen z toho zatím nemá skoro nic.

A přesně tady se rozevírá nejzajímavější trhlina celého oboru. Pokusů je spousta, hmatatelných výsledků poskrovnu.

Graf: podíl amerických středních firem, které mají AI někde v provozu (82 %) a které ji mají rozšířenou a řízenou napříč firmou (26 %). Zdroj: průzkum Netrio, 2026.

Problém není v modelu, ale v napojení na procesy

Nejlíp to popsal rozsáhlý průzkum z MIT nazvaný The GenAI Divide. Jeho autoři prošli na tři sta veřejně doložených nasazení a zjistili, že navzdory desítkám miliard investovaných dolarů zůstalo 95 procent generativních AI projektů bez měřitelného dopadu na hospodářský výsledek. Reálnou hodnotu vytěžilo jen 5 procent firem.

Člověk by čekal, že za to může nezralá technologie. Report ale tvrdí opak. Modely jsou dost dobré. Selhává napojení na skutečné firemní procesy. Obecný nástroj typu ChatGPT skvěle poslouží jednotlivci, ale ve firemním provozu se neučí z vlastní práce a nepřizpůsobuje se tomu, jak věci opravdu chodí. Autoři to nazývají mezerou v učení.

Stojí za to dodat i jednu nenápadnou věc. Velká část těch 95 procent nepropadla proto, že by technicky nefungovala, ale proto, že si firmy před nasazením vůbec nezměřily výchozí stav. Bez něj pak nemají čím doložit, že se něco zlepšilo. Už tohle samo je poučení.

Střední firma je na tom nejhůř

Ta trhlina se navíc netýká všech stejně. Adopci táhnou hlavně velké korporace. Podle Eurostatu používá AI 20 procent všech firem v Evropské unii od deseti zaměstnanců výš, ale u velkých firem je to 55 procent. Česko je v tomhle ohledu mírně nad evropským průměrem. Menší a střední hráči zaostávají, a když už nástroj nasadí, o to hůř se jim daří dotáhnout ho do skutečného provozu.

Střední firma je přitom v nejnevděčnější pozici ze všech. Nemá vlastní AI tým ani rozpočet na řízení a bezpečnost jako velký hráč. Zároveň si už nevystačí s tím, že si někdo občas otevře ChatGPT, jako to stačí živnostníkovi. Je moc velká na improvizaci a moc malá na vlastní oddělení. Právě proto rozhoduje, kam svou omezenou energii nasměruje.

Nejdřív problém, teprve pak AI

První a nejčastější chyba je pořadí. AI se dnes nasazuje jako první volba, protože je vidět a dobře se o ní mluví, ne proto, že by byla na daný úkol nejlepší. Pořadí má být opačné. Nejdřív problém, teprve pak otázka, jestli ho nejlíp vyřeší AI, nebo jestli by nestačilo jednoduché pravidlo, funkce v systému, který už firma má, nebo obyčejná automatizace. Ty bývají levnější, spolehlivější a líp se kontrolují. AI si zaslouží místo tam, kde je úloha tak proměnlivá a nestrukturovaná, že ji pevná pravidla nepokryjí.

Druhé síto je velikost přínosu. Nasadit AI na předčítání e-mailů vypadá jako pokrok, ale žádné důležité číslo to neposune. Zajímavé je, že úspěšné firmy míří jinam, než by člověk čekal. Nejvyšší návratnost podle MIT nenesou okázalé věci v marketingu a prodeji, ale nudné procesy v zázemí, tedy zpracování dokumentů, nákup nebo kontrola rizik. Tam, kde se opakuje velký objem práce a výsledek jde změřit, se AI vyplatí nejvíc. Nejmíň se naopak vyplatí tam, kde je nejvíc vidět.

Permanentka ještě není výsledek

Nejlíp se to celé vysvětlí na posilovně. Koupit si permanentku není totéž co zhubnout. Výsledek nedá samotný přístup, ale až pravidelná rutina, měření od výchozí váhy a soustředění na pár cviků, které opravdu zaberou, místo deseti nahodilých. Nasazení AI funguje stejně. Nestačí ji mít. Musí být zapojená do běžného provozu, musíte poznat, jestli zabírá, a někdo za ni musí zodpovídat.

Nejvíc se podceňuje právě odpovědnost. Bez jasného vlastníka řešení nikomu nepatří a časem zanikne. A ještě jedno přirovnání sedí. Do posilovny chodí i lidé bez trenéra, po svém a bez plánu. Ve firmě je to stejné. I když oficiální nástroj selže, lidé stejně sáhnou po vlastní AI, jen bez jakéhokoli dohledu. To je riziko, ale i vodítko. Ukazuje to, kde by přínos šel získat řízeně.

Závěr

Otázka, jestli AI používat, už je vyřešená. Používá ji skoro každý. Zajímavá otázka zní, jestli z ní máte opravdu nějaký přínos. A to nerozhoduje nejchytřejší model, ale výběr správného místa, zapojení do procesu a někdo, kdo za to ručí. Kdo tohle zvládne, získá náskok, který se špatně kopíruje, protože nestojí na nástroji, který má i konkurence.

Můj názor? Nejlevnější AI strategie pro střední firmu není koupit další nástroj. Ale vybrat jeden proces s opravdu velkým přínosem. U něj dotáhnout měření a vlastnictví. Teprve pak přemýšlet o dalším. A hlavně se nenechte uklidnit větou, že AI už přece používáte. Sama o sobě neznamená vůbec nic.

Máte k tématu názor nebo vlastní zkušenost? Napište mi do komentářů na LinkedIn →

Nevíte, kde se AI ve vaší firmě opravdu vyplatí?

Na školení projdeme vaše reálné procesy a najdeme místo, kde má AI největší přínos a jak u něj poznat, že se vyplácí. Prakticky, na vašich příkladech.

Nezávazně poptat školení →